Obchodní a hospodářské styky mezi bývalým Československem a Chile se začaly rozvíjet již ve 20. letech minulého století, kdy převažoval vývoz československého spotřebního zboží.

Hlavními položkami československého vývozu byly hlavně obráběcí, kožedělné, textilní a tiskařské stroje, dále traktory, nákladní automobily, ložiska a výrobky sklářského průmyslu. Dovoz z Chile byl velmi sporadický, když hlavní položkou byla železná ruda a v menší míře měď.

Po vojenském převratu a nástupu vojenského režimu v září 1973 přerušilo Československo s Chile veškeré diplomatické styky a podstatně omezilo obchodně ekonomické vztahy. Prakticky jediným kanálem, kudy proudilo do Chile československé zboží, byla afilace Transakty TRACO, která měla statut místní firmy. Tato situace trvala až do roku 1989, kdy došlo v Československu ke změně režimu a téměř vzápětí byla obnovena demokracie i v Chile.

Politický převrat v Chile

S podporou zahraničních tajných služeb provedla chilská vojenská junta v čele s generálem Augusto Pinochetem dne 11. září 1973 násilný převrat, který sesadil tehdejšího prezidenta Salvadora Allendeho. Tento lékař a marxista, byl prvním socialistickým prezidentem Chile a prosazoval znárodňování a silnou orientaci na Kubu a na Sovětský svaz. Vojenský převrat ukončil období napjatých vztahů mezi Chile a USA, které se aktivně snažily zbavit Salvadora Allendeho moci a umožnil Pinochetově vládě realizovat zásadní ekonomické a sociální změny v duchu neoliberální doktríny, umožnil však i masové porušování lidských práv politických odpůrců.

11. září 1973 armádní jednotky vedené Pinochetem zaútočily na prezidentský palác La Moneda a převzaly moc od prezidenta Allendeho, který byl později nalezen mrtvý.

Byla vytvořena junta - vedení se záhy ujal Pinochet - která okamžitě pozastavila platnost ústavy, rozpustila parlament, zavedla přísnou cenzuru, pozastavila činnost politických stran, zvláště těch, které tvořily Allendeho koalici Lidové jednoty (Unidad Popular), a znemožnila veškeré legální politické aktivity v zemi.

Pinochetova junta (pronunciamiento militar), a zejména její tajná policie DINA, rozpoutala kampaň teroru proti svým oponentům z řad socialistů, miristů (MIR - Movimiendo Izquierdo Revolucionario, Hnutí revoluční levice) a komunistů. Několik tisíc Chilanů bylo popraveno nebo zmizelo, 27 000 - 30 000 lidí bylo uvězněno a mučeno. Mnoho z těchto lidí bylo vypovězeno ze země a přijímáno v zahraničí jako političtí uprchlíci. Často byli pronásledování chilskou tajnou policií i mimo svou zemi v rámci tzv. Operace Kondor.

Vedle nenásilné opozice existoval i ozbrojený odpor proti diktatuře, vedený ilegální komunistickou stranou a Lidovou frontou Manuela Rodrígueze (FPMR).

Jižní cíp Jižní Ameriky byl díky Pinochetovi uchráněn od komunismu, avšak za cenu velkého krveprolití. Souhrnná zpráva tzv. Rettigovy komise, vytvořené z Pinochetových odpůrců i stoupenců v roce 1990 pod oficiálním názvem Národní komise pravdy a smíření, stanovila počet obětí režimu na 3197.