Paměť národa


Paměť národa je rozsáhlou sbírkou pamětníků, která chce přehlednou a srozumitelnou formou zpřístupnit individuální svědectví pamětníků významných dějinných událostí 20. století. V databázi Paměti národa www.pametnaroda.cz jsou uchovávány nahrávky, fotografie, deníky, archivní dokumenty a mnoho dalšího. Postupně tak vzniká pestrá mozaika uplynulého století, která se skládá ze vzpomínek tisíců jednotlivců, kteří se ocitli v mezní situaci a o své svědectví jsou ochotni se podělit. Zajímají nás důvody, proč se lidé chovali tak či onak, co mělo vliv na vývoj jejich názorů a postojů. logoPN_2794.jpgVzpomínky pamětníků jsou srovnány dle výročí a událostí.
O totalitě dnes - poselství pamětníků
Vzpomínky pamětníků, kteří vyprávějí o svém životě v době totality. Jak jí s odstupem hodnotí? Jak hodnotí současnou situaci? Poučili jsme se z chyb minulých? "Byl tu nacismus, komunismus a další ismy dávno předtím, ale když lidé něco prožijí, tak raději zapomínají, toho se bojím.."
Politické procesy v éře stalinismu (1948 - 1955)
Politické procesy jsou jedním z nejznámějších symbolů padesátých let. Nesly řadu charakteristických znaků: byly formálně vedené podle práva, ale založené na velmi obecné formulaci trestných činů. Ty byly pak prokazovány výpověďmi obžalovaných a nikoliv věcnými důkazy.
Komunistický převrat v Československu (25. únor 1948)
Komunistický puč vedl k převzetí veškeré moci KSČ a k jednomu z totalitních režimů bývalé zájmové sféry Sovětského svazu. Tento den byl jako „Vítězný Únor“, následně jeden z hlavních státních svátků, režimem oslavován až do roku 1989.
Počátek kolektivizace zemědělství (23. únor 1949)
Byla zahájena první etapa kolektivizačního procesu. Komunisty ovládaný parlament přijal dle usnesení ÚV KSČ zákon o jednotných zemědělských družstvech. Poté byla v dubnu zahájena kampaň k vytváření JZD. Nesetkala s příznivým ohlasem a očekáváný výsledek nepřinesla.
Poprava Heliodora Píky (21. června 1949)
Generál H. Píka byl v plzeňské věznici popraven za „zločin vojenské zrady a zločin zneužití služební moci!". Byl odsouzen za to, že "koncem roku 1940 v Istambulu, od roku 1941 do konce roku 1945 v Moskvě, na jaře 1946 v Londýně a konečně v období 1945 - 1948 v Praze, vyzradil exponentům britské Imteligence Service skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky".
Akce K - násilná koncentrace mužských řeholníků (13.-14. dubna 1950)
"Akce K" označuje násilnou nezákonnou likvidaci klášterů a mužských katolických řeholních řádů, která proběhla v komunistickém Československu. Státní bezpečnost (StB) kláštery přepadla v dubnu roku 1950 a odstartovala tak jejich faktickou likvidaci. Jejich obyvatelé byli internováni a budovy do správy převzala státní moc.
Počátek soudních rehabilitací (22. srpna 1963)
Rudé právo po těžkých diskusích publikovalo zprávu tzv. barnabitské komise, která přes Novotného škrty nakonec vedla k plnému odvolání procesů a k soudní rehabilitaci 481 nevinně odsouzených. Tato Kolderova komise sice prorazila zeď kolem rehabilitace, ale zůstávala nedůsledná a ustupovala tlaku "starých kádrů" (zejména A. Novotného).



Mimořádný tzv. Vysočanský sjezd KSČ (22. srpna 1968)

Na výzvu městského výboru KSČ v Praze se 22. srpna sešli delegáti mimořádného sjezdu KSČ (svolaného původně na 9. září 1968) v pražských Vysočanech. Přijali několik dokumentů, v nichž odsoudili invazi, požadovali odsun okupačních vojsk a návrat internovaných politiků, a zvolili nový ústřední výbor KSČ. Protože podle moskevského protokolu byl tento sjezd nelegitimní, souhlasili posléze jeho členové s ukončením své činnosti. Část z nich byla poté kooptována do stávajícího ÚV KSČ.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy (21. srpna 1968)

Sovětské, východoněmecké, polské, maďarské a bulharské jednotky vtrhly do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Ukončila reformní proces pražského jara a následovalo po ní období normalizace, utužování komunistického režimu.

Upálení Jana Palacha (16. ledna 1969)

Šestnáctého ledna 1969 se v Praze na Václavském náměstí poblíž sochy sv. Václava podpálil student Filosofické fakulty UK Jan Palach. Svým činem chtěl vyjádřit nesouhlas s politickým vývojem v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Za tři dny na následky těžkých popálenin zemřel.

Generální partner

Generální partner

Mediální partner

Podpořili nás

Facebook